Lázně

 

            Jáchymov

Lázně Jáchymov svým jedinečným přírodním léčivým zdrojem a proslulým lázeňským programem patří k významným reprezentantům západočeského lázeňství. Dnes je Jáchymov lázeňským městem využívajícím k léčbě nemocí především pohybového ústrojí minerálních a radioaktivních pramenů. Původně hornické město založené r. 1516 na nalezištích stříbra se rozrostlo v největší město království. V roce 1533 zde žilo 18 tisíc obyvatel. Leží v údolí na úpatí Krušných hor v nadmořské výšce 560 – 750 m, v oblasti s největším výskytem nerostů na světě. Vyskytuje se zde 230 různých nerostů. Důležitou součástí jáchymovských lázní je důl Svornost, kde se nachází léčivé radonové vody a odkud se následně dopravují do balneoprovozů v lázeňských sanatoriích. Důl Svornost byl založen téměř současně s městem Jáchymov. V průběhu 16. století byl důl Svornost využíván pro těžbu stříbra, později pro těžbu jiných barevných kovů. Od poloviny 19. století se stala hlavním těženým nerostem uranová ruda smolinec, nejdříve pro výrobu uranových barev, později pro výrobu radia a od r. 1946 jako zdroj atomové energie. Jáchymov jsou jediné radonové lázně v České republice, řadí se mezi vody s nejvyšší léčebnou aktivitou radonu na litr na celém světě.

 

 

              Karlovy Vary

 

Největší a nejznámější lázně v České republice, jejichž věhlas vychází z léčivých účinků teplých zřídel. Je málo míst na zemi, která jsou tak malebná a krásná, jako jsou Karlovy Vary. Již od dávných dob zde příroda lidem dává zdraví z termálních minerálních pramenů, v podobě přírodního iontového roztoku, který navrací tělu sílu a omlazuje unavený organismus. Dešťová voda z okolních lesů se vsakuje zemskými puklinami do hloubky 2000– 3000 m pod zemský povrch, kde setrvává dlouhá léta, ohřívá se od zemského magmatu a obohacuje plynným oxidem uhličitým, minerálními látkami a poté v léčebné podobě s léčivými účinky prýští na povrch. Celkem zde vyvěrá okolo 80 termálních pramenů. V současné době je 15 pramenů vedeno do pramenních váz. Každou minutu vyvěrá ze zemského nitra 2000 l vody 73 °C teplé, s obsahem 6,4 g minerálů v každém litru. Termální karlovarské prameny, které jsou jedinečné svým složením, patří mezi nejúčinější minerální vody na světě. Nejvydatnější z pramenů, karlovarské Vřídlo, tryská z hloubky 2000 m, s vydatností 1500 l za minutu.

 

           Mariánské Lázně

 

Nejmladší západočeské lázeňské město Mariánské Lázně vzniklo počátkem 19. století v údolí, ve kterém vyvěrá mnoho léčivých pramenů. Rozkládají se na jihozápadním svahu Slavkovského lesa. V okolí Mariánských Lázní vyvěrá přes sto minerálních pramenů. Na území města jich najdeme kolem čtyřiceti. Teplota všech pramenů se pohybuje od 7 °C do 10 °C, jsou to tedy studené kyselky. Místním usedlíkům byly známy již ve 13. století, systematicky zkoumat jejich léčivé účinky však začal až koncem 18. století ordinář tepelského kláštera Dr. Jan Josef Nehr. Minerální prameny se užívají k pití, k inhalacím a k minerálním koupelím. Při naordinovaných pitných kúrách se zpravidla pije tři čtvrtě litru denně. Koupele snižují krevní tlak, zlepšují činnost srdce i ledvin, zlepšují prokrvení mozku a dolních končetin. Nevšední zážitek nabízí "Zpívající fontána".

 

    Františkovy Lázně

Nejmenší z lázní historického západočeského trojúhelníku jsou Františkovy Lázně. Celé město má velmi čisté ovzduší, parky a lesoparky jsou plné svěží zeleně. Místní přírodní minerální voda má relativně vysoký obsah rozpuštěného oxidu uhličitého, jehož množství poněkud kolísá podle zdroje, ročního období a jiných vlivů. Teplota vody jednotlivých pramenů se pohybuje mezi 9 °C – 14 °C. Nejznámějším pramenem se severně od Chebu stal už ve středověku dnešní Františkův pramen, tehdy nazývaný Chebskou, Městskou nebo také Slatinnou kyselkou. Když navíc lékaři objevili jeho léčebné účinky, nebylo divu, že o něj zájem vzrostl natolik, že se donáška jeho vody stala zdrojem příjmů pro takzvané "nosiče vody", což byly chebské ženy a mládež. Nejstarší dochovaná zpráva o kyselce je z roku 1406. Později se o vodu a její léčebné účinky začala zajímat i šlechta. Například z roku 1617 se dochovala zmínka, že si ji do Prahy nechávala dovážet i císařovna Anna. Františkovy Lázně prosluly účinnou léčbou ženských chorob a poruch krevního oběhu.

 

    Lázně Kynžvart

Město Kynžvart je jedním z pěti významných lázeňských center Karlovarského kraje, uvnitř historického západočeského lázeňského trojúhelníku. Leží na úbočí Slavkovského lesa. Dominantou města je na západním svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik darům přírody. Vynikající výsledky léčby se zakládají na blahodárném vlivu podhorského klimatu, průzračné čistotě vzduchu, kde jako filtr působí okolní hluboké lesy, a na pitné kúře železité kyselky Richardka. Do roku 1950 se zde po dobu skoro 100 let léčili dospělí. Přírodní léčebné lázně Lázně Kynžvart jsou nyní nejvýznamnější lázeňské místo ČR pro léčení nespecifických nemocí cest dýchacích a některých kožních nemocí u dětí od 2 do 15 let. Jsou považovány za nejvýznamnější lázeňské místo s touto indikací v České republice. Od roku 2007, po zániku Dětské lázeňské léčebny Miramonte v Mariánských Lázních, je spektrum indikací rozšířeno o indikační skupinu nemocí nefrourologických. V těchto indikacích jsou přijímáni ke komplexní lázeňské léčbě děti i dorostenci. Důležitou součástí lázeňského pobytu u českých dětí je i školní výuka. Děti se učí 2-3 hodiny denně hlavním předmětům a cizím jazykům. Žákům se věnují speciální pedagogové též se specializací na dyslexii, dysgrafii a jiné poruchy učení. Výuka je vedena v malých skupinách, často individuálně tak, aby byla zajištěna návaznost na metodiku vysílající školy. Lázeňská škola je v kontaktu s vysílající školou. Další dominantou je nově zrekonstruovaný renesanční zámek Kynžvart s rozlehlým zámeckým parkem. Vznik lázní je neodlučně spojen s osobností rakouského kancléře Metternicha, který vlastnil nedaleký zámek.

 

Tak toto jsou všechny základní lázně v Karlovarském kraji a potřebné informace o nich.

Snad jsme vám všechny lázně přiblížili, děkujeme za přečtení.