Města

Karlovy Vary

Když se řekne Karlovarský kraj, asi se vám vybaví hlavní město tohoto kraje-Karlovy Vary. Toto město je pojmenované podle našeho císaře Karla IV.  V roce 2010 zde bylo napočteno 53,907 obyvatel. Rozloha města je 59,10 km². Nejvýznamnější kulturní akcí, konanou v Karlových Varech je Mezinárodní filmový festival, tradici má divadlo i hudba (Karlovarský symfonický orchestr vznikl v roce 1835 jako jeden z nejstarších v Evropě). V Karlových Varech je každoročně pořádán hudební festival Dvořákův karlovarský pozdim. Mezi sportovními aktivitami vede golf, dostihy, tenis, atd. Karlovy Vary se pyšní mnoha produkty, spojenými právě s tímto městem: likérem Becherovkou, sklem filmy Moser, či staletou výrobou porcelánu. Mezi slavné návštěvníky Karlových Varů patří takové osobnosti jako růský car Petr Veliký, císařovna Marie Terezie, francouzská císařovna Marie Louisa, císaž František Josef I., Johann S. Bach, Johann W. Goethe, Giacomo Casanova, Friedrich Schiller, Ludwig van Beethoven, Karel Marx, Richard Strauss a mnozí další. Karlovy Vary jsou významným lázeňským střediskem. Lázně mají blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Nachází se zde 15 léčivých pramenů:

1. Vřídlo

2. Pramen Karla IV.

3. Pramen Zámecký dolní

4. Pramen Zámecký horní

5. Pramen Tržní

6. Pramen Mlýnský

7. Pramen Rusalčin

8. Pramen knížerte Václava I.+ II.

9. Pramen Libušin

10. Pramen Skalní

11. Pramen Svobody

12. Pramen Sadový

13. Pramen Dorotka

14. Pramen Štěpánka

15. Pramen Hadí

O založení města: Zhruba v roce 1350 uspořádal císař Karel IV. na svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké lázně u Lokte, které byly později přejmenovány na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1350 udělil lázním městská práva jako v Lokti.

Cheb

Dalším velice známým městem Karlovarského kraje je město Cheb. Leží na řece Ohře. První zmínka o městě pochází z roku 1061. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo. V roce 2010 bylo napočteno 34 000 obyvatel.

O založení města: Chebské hradiště bylo osídleno již v 9. století Slovany. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarassovi, který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad. Na město byl Cheb povýšen až v roce 1179. V lednu roku 1285 se v Chebu konala svatba českého krále Václava II. s dcerou  římckého krála Rudolfa I. Jitkou, poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu. Roku 1322 ho Ludvík IV. Bavor se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi Janu Lucemburskému. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo vškat statut svobodného říšského města. Zástava nebyla nikdy vyplacena.

Aš

Aš je město, které leží v Ašském výběžku a je obklopeno ze tří stran Německem (Bavorskem a Saskem). Přímo zde i v blízkém okolí je několik hraničních přechodů s Německem. V roce 2008 zde bylo napočteno 13 420 obyvatel. Je to nejzápadnější město České republiky a je jedním ze 14ti zakládajících členů česko-německého společenství Přátelé v srdci Evropy, někdy také označovaného zamikroregion. Aš je také členem srdužení Ašsko, jehož členy jsou obce bývalého a ašského okresu. I když se Aš řadí mezi ty starší města, nezachovalo se zde moc památek. Nejcenější památkou byl kostel Nejsvětější Trojice, který byl zničen při požáru v roce 1960. O něco později, v 70. letech 20. století byla udělána osudová chyba, a téměř všechny historické domy na hlavním, Goethově náměstí, včetně takzvaného ašského špalíčku byly strženy. Jejich místa zaplnila většinou panelová výstavba. Nyní zde můžeme najít krásnou radnici, ašské muzeum, kostel sv. Mikuláše, nebo rozhlednu na vrchu Háj.

O založení města: Aš byla pravděpodobně založena v 11. nebo 12. století.

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně jsou město 25 km jihovýchodně od Chebu. Město zaujímá rozlohu 51,78 km² a čítá 14 293 obyvatel. Mariánské Lázně jsou nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst. Město se nachází v údolí jižně od CHKO Slavkovský les. Parky v centru města protéká ze severu na jih Úšovický potok. V jedné části města je sveden do tunelu pod zástavbu. Z východních svahů do města přitéká také Pstruží potok. Vyvěrá zde asi 100 minerálních pramenů s obsahem oxidu uhličitého a minerálních solí, ze kterých je využíváno 53 pramenů. Jedná se o studené železnaté kyselky, odlišného chemického složení. K pitným kůrám se používá 6 hlavních pramenů. Asi nejznámnější památkou je zde Zpívající fontána. 

O založení města: Místo, kde dnes leží druhé největší lázeňské město, bylo v dávných dobách úplně pusté. V roce 1197 založil Mariánské lázně mocný šlechtic a opat kláštera v Teplé, pod jehož správu patřil i pozemek dnešních lázní. Mniši také byli první, kteří zaznamenali slaný pramen v lesíc a dokonce se zde snažili těžit sůl. Tato sůl byla později úspěšně prodávána jako projímadlo. 

Kraslice

Kraslice je město ležící v okrese Sokolov, v západní části Krušných hor. Nadmořská výška Kraslic je 525 m n.m. Město a jeho okolí je významným střediskem zimních sportů. Město je střediskem textilního průmyslu a sídlí zde též firma Amati, český výrobce dechových hudebních nástrojů. Je zde též střední průmyslová škola a střední odborné učiliště, které jsou svým zaměřením jediné v České republice. Najdeme zde také nádherný kostel Božího těla.

O založení města: Oblast na horním toku řeky Svatavy a Libockého potoka byla postupně osídlována německými zemědělci už od poloviny 12. století. Osada byla povýšena na město až Karlem IV. v roce 1370, podle nějž se měly Kraslice stát základnou na trase do Durynska, která vedla přes Karlovy Vary a saský Schöneck. Dalším důvodem povýšení byl císařův zájem o rozvoj těžby stříbra v této oblasti. V roce 1541 získaly Kraslice titul svobodného hornického města.

Sokolov

Sokolov je okresní město v západních Čechách. Leží při soutoku řek Ohře a Svatavy uprostřed sokolovské pánve, v nadmořské výšce 401 metrů. Město má okolo 24 500 obyvatel. Jeho ráz je ovlivněn těžbou hnědého uhlí a s tím souvisejícím průmyslem. Najdeme zde spoustu památek. Například Sokolovský zámek, kašnu se sokolíkem, či historickou radnici. Dále zde najdeme také hornický dům, kostel sv. Jakuba Většího, nebo Kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského. Sokolovsko vynikalo svým přírodním surovinovým bohatstvím. Již ve středověku byla využívána hojná ložiska vzácných a užitkových rud (šlo převážně o cínové rudy). V současnosti je nejrozšířenější těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi. Strojírenství: V Sokolově se nachází společnost Sokolovské strojírny, založená roku 1931. Těžba uhlí: Hnědé uhlí bylo nejprve těženo hlubinným dobýváním v oblastech nejvyšší kvality sloje, později se přešlo na těžbu lomovým způsobem. V 80. letech klesá objem těžby. Nyní hospodaří se zásobami uhlí i dalších nerostů v Sokolovské pánvi jediný subjekt Sokolovská uhelná. Využití uhlí: nejprve jako převažující zdroj tepla, později jako surovina pro výrobu ušlechtilých paliv, energií a chemických surovin. Lidé do Sokolova jezdí také na rekreaci. Najdeme zde totiž také jezero Michal, důl Medard, divadla a další kulturní místa.

O založení města: Jméno Sokolov, tenkrát ovšem ve své původní podobě Valkenowe, se poprvé objevuje v jedné listině roku 1279. Bylo to v době křížových výprav. Někde na horní Ohři žil rytíř, a ten se zúčastnil tažení proti Turkům, kteří tenkrát znesnadňovali věřícím přístup k Ježíšovu hrobu ve Svaté zemi. Když se pak po létech vrátil do své vlasti, našel místo své tvrze jen spáleniště a zarostlý hrob své ženy, a tak odešel z míst, která mu připomínala ztrátu nejbližších. Šel po řece a na soutoku Ohře a Svatavy si postavil chýši. Do této oblasti jezdili často hradní páni na lov se cvičenými sokoly. Rytíř, který prošel těžkými boji, byl i dobrým ranhojičem, a tak byl vyhledáván obyvateli okolí. Brzy vznikla kolem poustevníkova srubu osada, kde cvičili lovčí sokoly, a jíž bylo dáno jméno po sokolech - Sokolov.

Ostrov 

 A jako poslední město v Karlovarském kraji vám představíme Ostrov. Toto město leží na úpatí Krušných hor. Má asi 17 000 obyvatel. Město je známé také jako Ostrov nad Ohří - tak se jmenuje železniční stanice. Až do roku 2004 se ve zdejším závodě vyráběly trolejbusy. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Najdeme zde mnoho památek. Za zmíňku určitě stojí kostel sv. Jakuba Většího, zámek, který se v Ostově nachází, také zámecký park, či Letohrádek. Dále zde můžeme najít kostel sv. Michaela, kapli Panny Marie Einsiedelnské, dům kultury a je zde také krásné Mírové náměstí. Ostrov se stal po 2. světové válce společně s Jáchymovem centrem zpracování uranové rudy. Těžba uranu byla zastavena v roce 1960. Kromě toho se také proslavilo díky továrně na trolejbusy firmy Škoda Ostrov; pochází odsud velká část trolejbusů, jezdících v mnohých českých, slovenských i jiných městech. Ostrovskou továrnu a Jáchymov dokonce spojovala zkušební trolejbusová trať (zrušena v roce 2004). Dále tu jsou nové firmy jako Amphenol, N.G. Elektro, K & V ELEKTRO a.s. a jiní.

O založení města: Nejstarší dochovanou stavební památkou je hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího, pozdně románská stavba z let 1224-1226, jež dokládá osídlení počátkem 13. století. Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců, o čemž svědčí i původní název Zlaukowerde, později Schlackenwerth (Slávkův Ostrov). Název Ostrov z důvodu polohy mezi vodotečemi Bystřicí a Veseřicí. Městská práva udělil Jan Lucemburský v roce 1331. V té době však stál i druhý kostel zasvěcený sv. Michaelu, nacházející se na druhém břehu Bystřice, kde postupně vznikalo středověké město. Dnešní vzhled však kostel dostal až po roce 1600. 

Další města

Karlovarský kraj - celkově

Administrativně se kraj dělí na 3 okresy s 3 okresními městy. Rozlohou je největší okres Karlovy Vary, nejmenším okresem je Sokolov. V roce 2005 se na území kraje nacházelo 132 obcí, z toho 28 měst. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Karlovy Vary (55 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Sokolov (38 obcí).

Tak jsme vám sem vypsali důležitá města v Karlovarském kraji.

Doufáme, že jste se o těchto krásných městech dozvěděli zase něco nového a že se vám naše povídání o nich líbilo.